středa, července 09, 2008

a začínají prázdniny

Koncem června přijel Aleš a dvakrát jsme zašli do Evropy, jednou i s Leničkou a podruhé s Leničkou a Honzou. Několikrát mě hrozně rozdrtil při H5, jenom s H6 se mi podařilo vyhrát a pak i v polorengu s Leničkou při H2 a s Honzou dokonce při H3. Z toho jsem byl tak nějak rozladěný, že jsem neměl chuť do blogování. To snad uznáte, ne? Mimochodem jsme tam jednou potkali Martina Fárka, se kterým Lenička probírala své studijní věci a pak si i zahráli a správně vyhrál pan učitel asi o 4,5 (podrobněji na http://lenicky-zahradka.blog.cz/0806/necekane-setkani).
Další týden jsme se setkali s Petou v čajovně a zahráli dvě hry se skóre 1:1.
Tento týden jsme překvapivě zašli do čajovny v pondělí. Lenička musí trénovat na turnaj, proto hrála s Petou dvakrát H5 a obě hry vyhrála (poprvé sice něco říkali, že jsem to nějak moc komentoval a radil, ale podruhé jsem snad už ani neceknul – no, on Peta taky ví, že je nutné zvednou před turnajem sebevědomí :))). Mezi těmito hrami jsem s ním zahrál já a bylo to hodně vyrovnané: při komi 6,5 bych s bílými vyhrál o 0,5, ale Peta mi prý komi nedává, tak třeba vyhrál on :))).
V úterý přijel potrénovat i Petr Jecha. Chtěl hrát rovnou, ale navrhnul jsem raději handicap, tak jsme zahráli H4 a tam jsem uplatnil takové ty prasárničky, které na mě předtím v handicapech používal Aleš, a až na jedno hodně trapné přehlédnutí atari na docela velkou skupinu jsem měl celkem v pohodě víc území, že jsme ani nepočítali. Mezitím přišla Lenička a tak si zahráli takovou hodně proměnlivou hru, na začátku to s Leničkou (č) vypadalo zle nedobře, ale pak to Petr (b) hodně nevyužil a dostal se do úzkých, skupinu tedy ještě oživil (po přehlídnutí černého), ale pak si nevšímal hrozně velkého černého území po celé straně a to bylo rozhodující. Pak ale přišel na řadu obrovský overplay bílého a černá to nějak psychicky špatně snášela a snad si nechala vzít skupinu, no vypadalo to divoce a raději jsme to prohlásili za remízu.
Jo a ještě úryvek z pondělního telefonátu s Honzou:
Já: “Půjdeš dneska?”, H: “Jsem v Ústí, přijedu až sedmnáctého.”, J: ”Ale vždyť v pátek hraješ turnaj.” H (překvapeně, zděšeně): “Cože, to už je teď, no, to jsem tedy nezvládnul!”, J: “To teda jo.” To jsou věci, co?
Luboš

Žádné komentáře:

5th World Collegiate Weichi(Go) Championship 2018

Ahoj, od 9.7. do 15.7. jsem se společně s Petrem Střelcem a Janem Vráblíkem, oba z Prahy, zúčastnil studentského turnaje v Cambridge, kter...