úterý, září 08, 2009

pěkný Brněnský turnaj

V pátek 4. 9. naše rodinka naložila uskladněné soupravy do auta a vyrazila směrem na Brno, protože se tam u přehrady jako každý rok konal tradiční turnaj. Přehrada je upuštěná, takže letos mohly vznikat jiné fotky než při minulých ročnících. Tradičně jsme nevyjeli úplně včas, takže na ucpaných silnicích a rozkopaném Brně jsme se trošku obávali, jestli stihneme registraci, ale povedlo se.
Nám se povedlo, ale Tukan jízdu po D1 nezvládl ani na první kolo, takže prohrál na čas, protože brněnští kamarádi ho zaregistrovali. Lenička podle očekávání neměla v prvním kole šanci s Lubošem Láskou (a přitom s Lubošem snad nějakou lásku má ... no to jsou slovní hrátky, ve skutečnosti si LL pamatujeme z Blanska a předem jsme věděli, že jeho 17k určitě neodpovídá, což se ukázalo i na jeho celkovém skóre 5 ze 6). To takoví Mroch s Betkou si nechali nasadit 15k, ačkoli byli na prvním turnaji. No nic, já jsem dostal taky soupeře z Brna a sehráli jsme zajímavou vyrovnanou hru, kde jsme oba dělali invaze, utíkali se skupinkami, oba jsme několikrát úspěšně (ač obtížně) ožívali a nakonec měli cca stejně území - no, asi o 3 body jsem měl větší a ještě bílé, takže pěkná hra a výhra o 10.
Ve druhém kole jsem narazil na dalšího domácího zástupce Jiřího Tobiáše. Na rozdíl od letošního Blanska to bylo vyrovnanější, ale o 2,5 bodu to při počítání nedopadlo a to jsem se v koncovce přehlídnul a nechal si hodně hloupě vzít 2 šutry. Lenička si radostně zahrála s Mikym Dvořáčkem - vyhrála a ve volném čase si dali ještě odvetu a další dvě s Mrochem. Tukana jsem nesledoval, ale myslím, že nadával, že to nevyšlo o 5 bodů.
Třetí kolo se Leničce nedařilo a vzdala, zatímco Tukan vyhrál. Mně vylosovali soupeře z Blanska Milana Palase a konečně černé, takže jsem si zkoušel vyrobit moyo. To moc nevyšlo, ale zato jsem soupeři rozdělil a zabil skupinky. V euforii jsem si nedal pozor a soupeř mi také zabil velkou skupinku - to se na turnajích hned tak nevidí, takové velké kily. Naštěstí mi to i tak stačilo na výhru o 30.
Čtvrté kolo jsem hrál se Štefanem Sabo ze Slovenska, hodně těžce jsem utíkal a ožíval skupinku, ale povedlo se a v koncovce jsem získal nějaké bodíky a asi o 15 vyhrál. Já boj se slovenským soupeřem vyhrál a mohli jsme se jít najíst a podívat na naše fotbalisty, kterým se tolik nedařilo. Lenička si zopakovala výhru nad Mirkem Drozenem jako v Pardubicích, ale Tukan opět nezabodoval se svým „osudovým“ soupeřem z minulých turnajů, kde ho Ondra Jurásek porážel.
Dovolili jsme si trochu luxusu a už v sobotu jsme se ubytovali v pořádajícím hotelu, sice dražší varianta, ale jít si lehnout při čekání mezi kolama, nemuset půlhodiny jezdit tam i zpět na noc (tudíž si můžu dát pár piv přes den) i ta bohatá ranní snídaně jsou na druhou stranu velmi příjemné požitky. Takže na páté kolo jsme s Leničkou nastoupili svěží a oba vyhráli. U mě to byla nejméně bojovná hra, ohrazovali jsme území a redukovali, soupeř mi sice v lokálních bojích něco pobral, ale území jsem měl větší. Zato Lenička v průběhu o hodně prohrávala, ale soupeř nepobránil, nechal si rozstříhat skupinky na polovině gobanu a všechny pozabíjet. Tukan měl Italského soupeře, kterého celkem o hodně porazil, a to jsme ještě diskutovali nad tím, že si v koncovce nevšimnul, že mu mohl odříznout asi 15 kamenů s 1 okem.
Zato šesté kolo bylo katastrofální. Mě nevyšlo vůbec nic, žádný boj, území jsem měl o 50 méně, ale dotahali jsme to celkem rychle, takže jsme si tuto skutečnost dokonce potvrdili přepočítáním. Vůbec jsem nehrál, jak jsem chtěl hrát, bez jakéhokoli plánu, prostě hrůza. Nevadilo mi, že jsem prohrál, to bych naopak musel několik hodin čekat na vyhlášení, ale ten způsob, jak drtivě to bylo, to mně fakt znechutilo. Pak jsem mohl sledovat boj Leničky s Italskou soupeřkou (14k), kde to bylo docela vyrovnané, ale pak v koncovce Lenička udělala chybu na úrovni 30k a nechala si zabít nejméně 20-ti bodovou skupinu a prohrála o 30. S Tukanem jsem ani nemluvil, ale taky prohrál. Prostě poslední kolo nám úplně zkazilo dojem z celého povedeného turnaje.
Pak jsem si přátelsky zahrál s Betkou, ale pokračoval jsem v přehlížení atari a slabé hře, takže nic moc. Takže jsme se už jenom rozloučili se známými a odjeli.
Do Gobanligy jsme nějaké body získali, rating ještě není aktualizovaný, mě by měl stoupnout na 12k, zatímco Leničce asi klesne, ale 17k by jí mělo zůstat, tak to snad nevadí.
Stupně vítězů opanovali cizinci (1. Korejec z Berlína, 2. Pop, 3. Balogh), bramborovou medaili získal BUM (Flashback, Pixer a jak se ještě Šimara jmenuje) a za ním hned využil domácího prostředí Scurge, když na 6. a 7. místo na SOS odsunuli dalšího Maďara a Rumuna. Pak byla spousta dalších hráčů a někde dole se ve výsledkové listině vyskytujeme i my.
Luboš
Lenička dění popsala na svém blogu takto:http://lenicky-zahradka.blog.cz/0909/go-turnaj-u-brnenske-prehrady.

Žádné komentáře:

5th World Collegiate Weichi(Go) Championship 2018

Ahoj, od 9.7. do 15.7. jsem se společně s Petrem Střelcem a Janem Vráblíkem, oba z Prahy, zúčastnil studentského turnaje v Cambridge, kter...